Dorazilo nás klasicky málo, ale stavili se místní na pokec a konstruktivní debatu. Hlavní cíl splněn, povedlo se Tomášovi honem rozhonit hromadu suti a bordelu, co nám Víťa vytáhl z diamanťáku, takže už se po dvou letech dá na bunkr zas koukat.

Celkově se poklidilo, ale to je nekonečnej příběh. Večer u Vlčků.

Sešlo se nás postupně asi pět, doba moc nepřeje větším akcím. Povedlo se sehnat valník s větvemi na topení, což jsme po naložení označili za jednu z nejhorších prací, co jsme si vymyslili. Holt "Kluci mám dole na louce nějaký větve, tak vám tam hodim valník a můžete si je vzít" Zní jinak než vypadá. Do toho přijel písek a dostali jsme půjčenou míchačku, takže jsme hejbli s uchem, pak došly síly a prachy na další materiál. Uvidíme, jestli se to třeba za dvě další léta udělá. V rámci odpočinku jsme si propichovali uši na Špince a píchali honem do balíků. Celkově užito a zapito u Vlčků.

Petr si vzal v pátek nedočkavě půl dne vono a nechal se hodit polákama autem, Vojta ho následoval a ještě za brzkého odpoledne padla důležitá otázka, jit zkountrolovat, jestli hospoda U Vlčků nepadla pod tíhou vládních nařízení. Dopadlo to dobře, stále stojí! Odpoledne jsme pak topili, vysoušeli bunkr, došli k Tomášovi, zkoukli mu kozy a opravili bazén a večer jsme za dodržení všech opatření strávili s pivem z výdejního okénka.

Ráno dorazil Honza v jeho novém fáru, které plánuje předělat na obytňák, ale ještě neví, že v něm bude celé léto vozit stavební materiál. Odpoledne jsme odpočívali, dělali menší údřžby a opravy a večer dali jedno čepovaný.

Nejzajímavější věcí, které téměř roční bunkrabstinence přinesla je Tomášovo bramborový dělo, který protě musíme mít. 

Těšíme se na červen/červenec!