Léto na bunkru proběhlo tradičně ve znamení práce. Nemá smysl vypisovat kdo co udělal, protože se všichni podíleli na všem a dle jejich časových možností. V červenci jsme se sešli: Petr, Láďa, Honza, Míša, Matěj, Náchoďácí a možná ještě někdo další, ale to je fuk protože to tu nečtou, tak nebudou naštvaný. 

Kromě poctivě oslavených Náčelníkových narozenin, které kupodivu a nečekaně zase letos vyšly na začátek července jsme zvládli:

Dodělat pravou vnější stěnu u střelecký místnosti, kterou jsme doházeli "do dobova" a natřeli, aby nebyly tolik vidět různé barvy betonů a omítky.

2x natřít střílny u pravý střelecký, aby to teda jako vypadalo

Ukecat Pavlišovský dobrovolný hasiče, který nám ostříkali zbytky pravého zvonu od hlíny a kytek. Díky chlapi!

Vybrat pravý diamanťák, na čemž má velkou zásluhu Vít Kočnar /jo, rekalama, volejte 604 602 210 pro nejlepší bagr s nejlepším bagristou široko a určitě i daleko/

Postavit základ pravému uchu, uvidíme jak bude čas, nálada a finance na zbytek, vypadá to slibně!

Dorazili jsme už ve čtvrtek, páč pátek bylo volno a šli okouknout, jak v téhle divné době fungují u Vlčků. Zelený pivo do kelímku i na cestu zvedlo náladu, tady je svět ještě v pořádku. V pátek se k Vojtovi, Honzovi, Míše a Petrovi přidal i Láďa se Zuzkou a celý den jsme dodělávali různé opravy a úpravy, Petr zabetonoval odpad, Láďa se Zuzkou zaseli na stropnici trávu, Vojta s Honzou začali pomalu opravovat ucho a celkově tak jako byla pohoda. Večer jsme dojeli pro točený a udělali táborák a buřty, počasí vyšlo a místní nás nehnali vidlema, naopak to vypadlo, že nás i docela rádi vidí. 

V sobotu chlapi sjeli pro nějaké kostky a začali jsme opravovat ucho u zvonu. Jenom decentně, aby byla na léto hotová rovina, ten hlavní záhul a velký čištění teprve přijde. Honza s Míšou pak k večeru odjeli domu, ale drželi se a vyrazili až bylo hotovo. Dík. Mezi tím Petr s asistencí potahal zase nějaké další kabely, takže už nám svítí i studna a místnosti okolo ní, zbývá už jenom sklad materiálu. Také jsme měli pizza šneky za odměnu a pivo a jídlo od Vlčků. 

V neděli se pak už jen douklidilo, usadila další řada a trochu šalování a jeli jsme dom.

Z nových věcí máme parádní plexi kryty do střílen, na které si všichni stěžují, protože buď přes ně svítí moc sluníčko do očí nebo nejdou vydloubnout a zářivky do ubykace. Peťo vydrž, až se do krytů dají šrouby na vyndání, budou dokonalý! :-D

Byla to pěkná vzpruha a změna po dvou měsících doma a těšíme se na léto!

Po zimě jsme přijeli zkountrolovat bunkr ve třech, pro jistotu jsme dorazili každý svým vlakem. Když jsme se konečně sešli všichni, vyrazili jsme do hospody, ale ta byla k našemu překvapení zavřená. (Vojta nebyl překvapenej, on to věděl.) Tak jsme udělali jídlo a strávili večer na bunkru. V sobotu jsme zvolili práce vevnitř. Uklidili jsme sklad všeho, zametli kolem omsky, uklidili spodní patro a Petr oměřil kanál od umyvadla, aby jsme mohli udělat kryt a už to mít hotový. Vojta s Láďou pak přestavili komín ve spací střelecký místnosti, takže už nebude koukat skrz střílnu, ale jde ven vývodem vzduchotechniky, vevnitř místo 70 cm komína máme tak 3,5 metru a místo 17 stupňů 25. Jo a ještě jde dovnitř střílnou světlo. Take paráda. Pak jsme ještě stěhovali postele, protože Vojta nechtěl spát pod komínem. Večer U Vlčků, Petr slavil svátek. Paní Vlčková nám věnovala 120 litrů vody, z kterých si Láďa vytvořil katapult, když se mu kárka v bahně cestou k bunkru zasekla a on jí přeletěl. Bez zranění. V neděli pak bylo opravdu hnusně, ale zastavil se Honza Florian a hodil nás na vlak autem. Dík. Jo a ještě v neděli probíhalo další stěhování postelí, protože Láďa chtěl manželský čtyřlůžko jinde a chtěl spát pod tou trubkou co Vojta ne.