V pátek jsme přijeli na bunkr ve dvou, ale již nás čekal uvítací výbor, který nás dotáhl do hospody a zanechal na pospas Pavlišovu. Nic jsme nepodcenili a do půl 4. kolaudovali Tomášovi kuchyň.

V sobotu jsme pak zkoušeli tahat elektriku do strojovny, ale z důvodu absolutní nepřipravenosti v oblasti velkejch vrtaček jsme to vzdali. Tak jsme alespoň zkompletovali omsku, což vytvořilo spoustu místa ve spodním patře a Peťa provedl asi 5 skupin turistů. Večer u Vlčků proběhl v hospodě veřejný seminář na téma "Hele mladej vona ta vojna nebyla tak špatná a vlastně to byla docela prdel." 

V neděli jsme navštívili objekt T-S 4 a koukli se jak to Honzík dává do kupy a večer jsme se rozhodli být více produktivní a protože jsme chtěli mít fóra do příštího roku, nad plán jsme začali upravovat okolí pravého zvonu, který v následujících letech projde postupnou rekonstrukcí. Ořezali jsme trčící armaturu, očistili beton a připravili bednění, které jsme v pondělí vylili betónem. Model, že se nějaká práce nechá na poslední den se osvědčil, člověk nemá hned od rána pocit, že jen čeká až vyrazí domů. Dále jsme vozili dřevo po bunkru, Vojta vyrobil novou větší ceduli a Petr přivezl další železné nádoby do kuchyně.

Také proběhly dvě bitvy bunkromyších válek.

Bitva u Regálu

Průběh: Myši zbaběle za naší nepřítomnosti zaútočily na polici s jídlem. 

Ztráty my: 1x utopenci, 1x půllitr, 2x talíř 

Ztráty myši: 0.

Bitva u Gule

Průběh: Petr neohroženě zalil myš, kterou viděl vběhnout do sifonu.

Ztráty my: 1x kýbl vody, 1x důstojnost

Ztráty myši: 0 (Vojta viděl myš za pár minut spokojeně vylézt)

V pátek jsme se na odjezdu sešli v hojném počtu krásných tří kusů a přemítali, kdo tak jako ještě psal že dorazí. Po příjezdu jsme se ale smířili s tím, že to bude bunkr komornější. Naštěstí se objevil aspoň ještě Láďa, tak jsme ještě v pátek vlezli na stropnici, poté taktický ústup k Vlčkům. V sobotu přes den pršelo, ale ani to nás nezastavilo a před večeří jsme měli krom pár vyvrtaných děr na elektriku i rozprostřený všechny zbývající geošky. Když se Láďa vrátil z fotbalu, uvařil nám vražedný kafe v 19:45 takticky už kolem šestý, což krom zpomalení prací mělo za následek, že jsme do tří neusnuli a ještě píchali do studny a opravovali boty. V neděli se stavil Milánek a dohlédl na závěrečné úpravy stropnice, opekli jsme klobásy a jeli domů. 

Stropnice je po dvou letech hotová. 

3x hurá.

Letní bunkr byl tradičně největší setkání roku, co do počtu lidí i do doby zde strávené. Celých devět dní tu byli sice jen Petr, Míša a Honza, ale na pár dní přijeli Láďa, Hanka, Maruška, Vojta, Lukáš, Milan a Věra, takže krom pár sabotérů komplet osazenstvo. No a tý práce co se udělalo. Milan s Náčelníkem zapojovali nový rozvaděč, Honza štukoval, Náčelník našel techniku, jak nahazovat stěny k nerozeznání od originálu, a tak finišujeme okolí nových střílen, a ještě máme nový držák na vlajku. Zbytek makal na stropnici. Kameny sice přivezla tatra a nahoru je vybagroval Víťa (toto je neplacená reklama, nejlepší zemní práce široko daleko jen a pouze Vít Kočnar tel. č. 604 602 210) ale pak bylo potřeba zrušit drny a stromy co tam za x let narostly, kameny roztahat a zakrýt geotextilií a znovu zpět rozvést hlínu. Slibujeme si od toho sušší bunkr, rovnou stropnici na letní spaní a že to prostě to bude bez náletů vypadat líp. Samozřejmě jsme si udělali i výlet na koupaliště Špinka a na pivní slavnosti Velké Petrovice, po nichž jsme zavedli speciální noční prohlídky. (Trilobit 12° opravdu stojí za to!) a na fotbalgolf k Vlčkům, kde jsme taktéž strávili pár hezkých večerů. Nemá smysl vypisovat kdo co dělal a kdy, ale všem díky za účast na stropnici, rýsuje se pěkně.